Století XVII.

Do století 17. vstupují Těmínové ve třech větvích – Opařanská, Doubravická (severní) a Kutnohorská. Těmice již však nikdo z potomků rodu v té době nedržel.

Opařanská větev se sestávala ze synů Aleše Těmína: Oldřicha a Jiřího, kteří dostali roku 1590 peníze ze statku matčina, jsouce do r. 1599 pod poručenstvím strýce Těmína oba se připomínají roku 1588 jako nezletilí. Z toho vyplývá, že jejich datum narození spadá někdy k roku 1575. Oldřich byl však zavražděn ok. r. 1610 od poddaného Karla Záruby z Hustiřan prý na rozkaz tohoto, Jiří se připomíná k roku 1605, o potomcích obou není nic známo.

Kutnohorská větev je reprezentována Šimonem Těmínem z Těmic, ten měl z manželství z Dorotou Rejbicovou z Krejzu (svatba roku 1590) syna Adama Bohuslava (nar. pravděpodobně 1591 spíše až 1592), o němž pouze Dačický se zmiňuje, když uvádí, že: Adam Bohuslav, syn nebožtíka Simeona Těmína, mladý člověk neženatý, jsa nemocen na zdraví, dal jse do Hory Kutny k hojení. A pozhojiv jse, dal jse nešetrně v jízdu na koni a tak sobě zase nemoc obnovil; a složiv jse zase tu na Horách Kutnách v domě Krbcovském, u pana Jana Kamberského, ujce svého, jenž v témž domě obejval, umřel v tu neděli po památce sv. Petra a Pavla ap.. Tělo jeho do kostela sv. Bartoloměje vnešeno; odtad potom vzato a v kostele sv. Barbory pohřbeno jest. (1612)

Dačický se ještě zmiňuje o jiné přízni: Petr Freisichselbst, jinak Stejšek, na Horách Kutnách oddán bezděk k manželství s Annou Marií, rozenou Těminkou z Těmic, s kterouž neoddávaný přebejval a syna s ní splodil. Bratří její k tomu ho jměli, přišedše na něj i s knězem nenadále, že k oddavkuom svoliti musel. Kterážto Anna Marie jměla prve k manželství Adama Prechta, jenž jí brzo umřel. Actum těch oddavků slavných v pondělí po památce Mariae Magdalenae v domě, jenž sluje Chlumovský, v předměstí čechovském, kde tejž Petr obejval. Podle Dobřenského byla tato dcerou neznámého Těmína, který měl za manželku Alenu Lukaveckou z Lukavce, připomínanou 1569, jehož bratr (též neznámého jména) měl v manželství Kunku z Nečtin, zmiňovanou roku 1608 na Doubravici. O blízkém příbuzenství těchto vypovídá nově objevený záznam o Janu Burjanovi seděním na Mezholezích (cca 5 km od Kutné Hory), který tu roku 1616 strojil slavnou svatbu Albrechtu Lukaveckému z Lukavce s Martou Barborou, vdovou po Adamovi z Říčan. Dačický se o této svatbě zmiňuje, nicméně souvislosti s tímto Těmínem neuvádí, zřejmě jej neznal. Roku 1622 se však zde již připomíná Jakub Jeník z Bratřic.

Doubravickou větev zakládá Těmín, když roku 1584 kupuje tvrz a ves Doubravici nad Úpou, kterou nákladně (jako komisař zemského soudu aspiroval k vlastnictví odpovídajícího sídla) opravil, o tom svědčí extrémně zachovalé kameny, doposud zazděné ve zdi vedlejší budovy bývalého statku, neboť jednání se společností Gondella CZ s.r.o. doposud nepokročila a Ministerstvo kultury nezná zákony, kterými se má řídit.

Synové jeho byli Jiřík Karel, Albrecht Mikuláš a Jan Bohuslav. Jiří spravoval Doubravici, ale zemřel nedlouho po r. 1604. Albrecht zavražděn r. 1607 na tvrzi Žírči od Petra Vilda z Mumplgardu a Jan, prodav r. 1613 Doubravici a Veselici, zakoupil statek v Semechnicích na Opočensku, kde se ještě 1620 připomíná.

Dačický zmiňuje ještě pro rok 1619: Též umřel v ležení vojenském pan Adam Těmín z Těmic; manželka jeho po něm zůstala v vdovství paní Johanka, rozená Dráchovská z Dráchova. Pravděpodobně se jedná o Adama Jiřího, který se v roce 1615 zmiňuje na dvoře Jakubově v kraji Čáslavském. Jistě však jde o Adama Těmína, jehož jméno je zmíněno v souvislosti s těmi, kteří se měli porovnat s pobělohorskou komisí, která zřejmě neměla k dispozici informaci o jeho smrti v boji.