Nejstarší předkové

Jan Těmín držel v l. 1392-1401 část Hlasiva a získal před r. 1425 Těmice. Nějaké právo na těchto zapsal r. 1425 dceři Anně. Zemřel před r. 1433 zanechal syny Buška a Ondřeje.

Janův syn Ondřej Těmín z Těmic prodal r. 1418 plat v Těmicích na purkrechtě slove Batelovský panu Mikuláši z Hořic ke kostelu do Zhoře. Jelikož byl Ondřej od otce dílen (rozuměj tomu tak, že žil v tzv. nedílu, což byla tehdejší forma přísného spoluvlastnictví), nebyl od něho obdařen, když činil své poslední pořízení. Neb zapsal již dříve věno choti své Anně na polovici dvoru a rolí v Těmicích a rybníce Olší, vyznal později před Oldřichem II z Rožmberka a některými jeho služebníky, že právo své v Těmicích, Hlasivě a Hoděticích třetinu podací kostelního vzdává „Anně dceři své, kteráž je za Bohuslavem Dýmkem z Těptína i její dětem", a Petrovi někdy písaři Příběnickému. Stalo se tak proto, že v té době pro zmatky husitské doby nebylo z zemi žádných veřejných listin ani desek zemských. Uvedenému je třeba též rozumět tak, že v té době ještě nebyl Jan příznivcem strany táborské. Jan již jistě v roce 1437 mrtev a zboží jeho, dvůr poplužní a platy, jest ve Vožici jako odumrt' královská provoláno, jíž si vyprosili na králi Vilém ze Žlutic a Přibík Tluksa z Čechtic. Provolání to se bylo stalo proto, poněvadž byl Jan se syny svými dílen a tudíž oni po něm, neučinil-li pořízení, dědit nemohli. Přestože Jan arci zboží své zapsal dceři své Anně, ale ta již také byla umřela, několik sirotků ji přežilo. Z důvodu odúmrtí odpíral potvrzení takové dědictví Bohuslav z Teptína, manžel zemřelé Anny. Také Buškovi, jinému synu Janovu o to šlo, aby na jeho dědictví saženo nebylo, i odpíral takovému výroku. Výsledek uvedeného sporu nám prozatím známý není, nicméně je jisté, že Těmice byly pro rod Těmínů (právně) uhájeny a to až do roku 1600.

Janův syn Bušek z Těmic prodal dvůr v Dědicích a připomíná se ještě r. 1459 ve věci jednání, týkajícího se purkrechtu Batelovského v Těmicích. Z dědiců jeho známi jsou nám Přibík a Oldřich, bratří z Těmic (r. 1485), kteří měli ještě tehda některé mladší bratry nedílné. Podle posledního významného objevu na poli rodového zkoumání z doby před několika měsíci, zjištěného prostřednictvím internetového katalogu pečetí bylo zjištěno, že v roce 1519 pečetí Václav z Těmic. Ze zlomku pečetě je jisté, že tento patří k rodu Těmínů s ohledem na svůj erb. Mohlo se tedy jednat o jednoho z nejmenovaných bratří Oldřicha a Přibíka, jehož identita nebyla Sedláčkovi ani jiným autorům známa.