Století XVI.

Na počátku tohoto století žil Bohuslav (I.), jenž držel po předcích zboží Těmické (k němuž se počítaly Těmice, tvrz, dvůr popl., a ves celá, v Nové Vsi, Dědicích, Oldřichové, dvory kmecí Leština a dvůr popl. a ves celá s podacím v Nové Vsi, mlýny u Nové Vsi a Zhoře). Připomíná se jistě v roce 1527. Tento Bohuslav byl patrně synem Přibíka Těmína z Těmic, o němž bylo pojednáno shora v roce 1485.

Později se zmiňuje jiný Bohuslav (II.), syn předešlého. Tento Bohuslav vlastnil jistě až od r. 1531 vyjma zboží Těmického Vitanovice a r. 1537 mu zapsán Smilkov, neboť Jan Vejhák z Koutů byl dlužen Bohuslavu 200 kop grošů, za kterýžto dluh postoupil mu v roce 1537 tvrz a vesnici Smilkov. Manželce své Hesteře z Vlčkovic pak Bohuslav postoupil r. 1541 Vitanovice, věnoval na Těmicích a přikoupil r. 1542 čásť Oldřichova. Zemřel teprve po r. 1554, s největší pravděpodobností roku 1555.

Dcerou Bohuslava (I) byla Kateřina, jež se měla vdát za Lava Tettauera z Tettova na Louňovicích pod Blaníkem, zemřela roku 1561.

Bohuslav (II.) měl pět synův, z nichž dva měli doloženě další potomstvo.

1. Adam (připomíná se roku 1527 i roku 1541) zemřel před r. 1554, manželka jeho byla Ludmila z Kalenic a kromě dcer měl syny Bohuslava, Melichara, Jana, Nikodéma a Šimona, vše nezletilé, kteří r. 1559 od strýcův se oddělili. Z dílu svého prodali r. 1560 Novou Ves strýci Oldřichovi, v držení této větve byl původní statek Těmice.

1.1. Kromě Melichara žili všichni ještě r. 1595.

1.2. Bohuslav (starší, resp. III.) držel s manželkou svou Kateřinou z Říčan statek Nemyšl, který r. 1578 prodali Elišce z Lobkovic. Asi v ten čas získal Těmice, jež ujala napřed Juliana, nevybytá sestra Oldřichova (tato měla pak dvůr v Leštině). Kateřina, »chudých lidí pravá máti«, zemřela 10. dub. 1580 a pohřbena v kostele novoveském. Na památku její, svou a své mateře dal tu Bohuslav zavěsiti malovanou tabulí, o jejímž osudu již nejméně dva roky marně pátrám, vše nasvědčuje však na bolševickou nebo post-bolševickou krádež. Nemaje dědicův přirozených, Bohuslav odkázal statek svůj Štěpánovi Adamovi z Bulvánu, ujci svému, a bratřím a strýcům na Doubravici podíly na penězích. Zemřel r. 1597 a pochován v kostele novoveském. Od té doby jsou tu dva náhrobky: První představuje v krásném červeném mramoru vytesanou podobu rytíře velikosti životní, oděného v úplném brnění, s hlavou odkrytou, jenž pravici o přilbu na podstávku položenou opírá, na podstavku pak vytesán jest znak Těminů z Těmic: břevno, šikmo položené. Na druhém pomníku spatřuje se podoba ženská v oděvu řasnatém se znakem Říčanských. Souměrnost všech částí i údů, něžná až do podrobnosti provedenost celku, zvláště ale výraz rysů ve tvářích, představujících nepochybně věrné podoby zvěčnělých, staví toto dílo do předu mezi nejvýtečnější výrobky toho druhu, poskytující důkaz, na jak vysokém stupni dokonalosti se u nás umění sochařské nalézalo, které právě toho času (ku konci 16. a na počátku 17. století) utěšené kvetlo ve vlasti naší. Po krajích pomníků čte se začínaje od shora tento nápis na prvním: „Léta Pánie 1 ... umrzel urozený Pan Bohuslav starššy Těmin z Těmic a na Těmicych a kollator tohoto kostela a tuto pochován gsu, odpočívá v Kristu Gessissí k životu věčnému". Místo dne, měsíce a roku úmrtí není vydlabáno, což jest důkazem, že byl kámen ještě za živobytí ryt. Bohuslava Těmína zhotoven, který jak praveno, r. 1597 zemřel. Po jeho smrti nebylo tu nikoho, kdo by byl uměl prázdné místo vyplniti.

Na druhém kameně čte se po krajích: Léta Božího 1580 a to „v Nediely provodni skrz rozdielení od tiela usnula gest v Krystu Pánu urozená Panní Kateřina Tieminová z Ržicžan a na Tiemicych, chudých Lidí pravá Matie, Panní Kollatorkyně tohoto zadussí, a tuto gest pochovaná."

Nad kameny umístěna jest dřevěná deska s nápisy: Albrecht z Kutssteina na Žirovniczy (znak Guttenšteinský: troje jelení parohy). Markéta Kutssteinova z Ssternberka na Žirovnicy (znak: osmihranná hvězda). Markéta Tieminová z Sobietic a na Smilkovie, Paní Matie téhož Pána Bohuslava (znak Sobietický). Bohuslav starší z Tiemic a na Tiemicych (znak jeho). Kateřina Tieminova z Ržicžan, manželka téhož pána Bohuslava (znak trojlist).

1.3. Šimon se často zmiňuje v pamětech Mikuláše Dačického z Heslova: V pátek po památce Vzkříšení od mrtvých Krista Pána Václav Hrabaně z Přerubenic a Jan Jiří Háša z Oujezda, mladý člověk, učinili mezi sebou vádu a šarvátku u Bakalářů, domu tak řečeném na Horách Kutnách, v kteréžto šarvátce jest tejž Václav Hrabaně v ruku zraněn, od toho zranění po dvou téhodních, totiž v neděli Jubilate, umřel a ve vsi Pečkách nedaleko Hory Kutny pohřben. O čež potom soudy vznikly a obviněni jsou z toho společně při soudu zemském, totiž I on Jan Jiří Háša, Matěj Salava z Lípy, Jan starší Šatný z Olivetu, Simeon Těmín, N. Odkolek, jenž šarvátky té přítomni byli a témuž Hášovi dvořili; Háša pak, jmaje jse ženiti, učinil o to smlouvu s Hrdiborem Hrabaním, bratrem zabitého, jenž na to nastupoval, svoliv jse tou smlouvou dáti na termíny sumy peněžité půl třetího tisíce kop míš. Jiní obvinění, právo a rozsudek vyčkavše, a že to, kterak nadepsaný Václav Hrabaně řečí i skutkem k té šarvátce a bití příčinu dal, jsou toho očištěni. (1584). A dále pak: Též umřel v Zbraslavicích, leže tam nemocen, pan Simeon Těmín z Těmic, jsa vdovcem, a do vsi Pertoltic, kdež sídlem byl, ku pohřebu dovezen. (1612).

2. Oldřich držel Vitanovice a koupil r. 1560 Novou Ves, později měl Těmice, jež zapsal synovci Bohuslavovi. Zemřel před r. 1579, po něm zůstala vdova Kateřinu z Talmberka.

3. a 4. Sigmund a Mikuláš zemřeli brzo, v roce 1555 se však připomínají jako nezletilí.

5. Jan, nejmladší z bratří, ujal před r. 1567 Vitanovice a byl pověstný práč, když ve Vrcholtovicích roku 1566 zabil Buriana Měděnce z Ratibořic. Manželka jeho byla Kateřina Vojkovská z Milostic. Zemřel někdy po roce 1573, když již před tím byl nemocen, jak zmiňuje i ve svém dopise královskému prokurátorovi Chotkovi z Vojína.
Dcera jeho Estera, manž. Jana Jiřího Vchynského ze Vchynic, dědila Vítanovice a koupila r. 1597 od Bulvána Těmice, jež připojila k Vítanovicům. Přečkavši manžela (†1598) zemřela r. 1599. Majetek svůj bohužel neodkázala jinému příslušníkovi roku Těmínů, než Jáchymu Španovskému z Lisova, proč se tak stalo (vdova odkazuje svůj veškerý majetek neženatému muži, žijícímu poněkud dnešními slovy řečeno bouřlivý život), můžeme se jen dohadovat. Ten se však v držení těch to statků neudržel, neboť podle zápisu v zemských deskách ze dne 26.6.1601 (DZ kvatern 6. 95 fol. L 12) se podává: Nejvyšší úředníci a soudcové zemští Jáchymovi ml. Španovskýmu z Lisova a na Vožici: poroučejí mu k žádosti panny Miny Vchynské ze Vchynic a z Tetova, aby ihned odvedl berníkům krajským berně 1. 1599 svolené, kteréž za svého držení statků Vítanovského a Těmického po někdy Estere Vchynské z Těmic pozůstalých uvázav se v ně nd lidí poddaných vybral a dosud nesložil.

6. Jiřík, třetí syn Bohuslava II., dostal za díl Smilkov, k němuž koupil r. 1569 dvůr v Čišťovicích, avšak protože koupil r. 1572 Vlksice, prodal r. 1573 Smilkov rytíři Silvestru Mlázovskému z Těšnice a zemřel nedlouho potom (manželka jeho byla Markéta ze Sobětic). Jiřík zdědil Smilkov po svém otci Bohuslavovi II. Synové jeho byli Těmín, Burjan, Bohuslav a Aleš.

6.1. Aleš byl r. 1574 seděním v Opařanech a zemřel před r. 1578 zanechal vdovu Annu z Hozlau na Podboří a syny Oldřicha a Jiří, kteří dostali r. 1590 peníze ze statku matčina jsouce do r. 1599 pod poručenstvím strýce Těmína.

6.2. Bohuslav (mladší, resp. IV.) dostal od bratří za díl peníze, za něž koupil Křešice, ale r. 1584 je prodal a zemřel některý rok potom.

6.3. Těmín, nejstarší z bratří, vyženil (ok. 1572) s Annou Pecingárovnou z Bydžína (vdovou po Bavorovi Chvalkovském z Hustiřan) statek Třebešůvek, prodal pak (1581) s bratry i na místě strýcův statek otcovský Vlksice, koupil r. 1584 Doubravici nad Úpou a r. 1588 Jesenici (tuto r. 1599 prodal). Zemřel 27. srpna 1599 a pohřben v Třebešůvku. Manželka a dcera jeho zemřely ve stejný rok.