Pečetě

A tomu na potwrzieny y gistotu my Rukoymie swrchu psani peczety nassie wlastni s nassim gistim wiedomym a przyznaniym daly sme przywesyti k tomuto listu dobrowolnie Ja pak Petr z Bukowe nemage swe peczetij prosyl sem Urozeniho wladiky pana Buoslawa tiemina z tiemicz aby swu peczet dal przywiesyti k tomuto listu a slibu na swiedomy sobie bez sskodij.

Simeon Temin 1604 - Koroborace listiny

Pro jistotu a bezpečnost dal sem k tomuto listu pečeť svou vlastní přitisknouti a přivěsiti, dožadavši se při tom urozených pana Simeona Těmína z Těmic a pana Tobiáše Bechyně z Lažan, že jsou též k tomuto listu podle mé na svědomí pečeti své přitisknouti a přivěsiti dali.

Jan Rudolf Trčka z Lípy

Jan Rudolf držel po otci Veliš a Kumburk, koupil r. 1595 Lipnici, prodal r. 1596 několik vesnic u Dol. Kralovic, zdědil r. 1597 mnohá zboží po bratrovi, z nichž r. 1598 Ledeč prodal. R. 1596 koupil Dřevěnici, r. 1599 vyměnil si Kounice, dav za ně Želiv, koupil r. 1601 Ples a zdědil r. 1601 Opočen a Smiřice. Oženiv se 8. ún. 1588 s Maří Majdalénou z Lobkovic (dcerou Ladislava staršího), zapsal jí r. 1602 Světlou, Lipnici, Chotěboř a jiná drobná zboží, odprodával pak malé statky, r. 1606 také Veliš, r. 1607 Kumburk. Od r. 1598 byl kr. radou, od r. 1606 komořím u císaře, prodal r. 1614 Heralec, koupil r. 1616 Ledeč a zdědil Kopidlno po Baltazarovi Robmhápovi a koupil r. 1620 Vršovice. Také manželka jeho jsouc dobrou hospodyní kupovala v l. 1609-19 rozmanité statky a zdědila po bratřích Ledeč. Jan Rudolf byl pán dobromyslný a nikdy po veřejných úřadech netoužil. To také bylo jeho štěstí, když povstalci po r. 1620 trestáni. [Trčka] sice povstalé radou a skutkem podporoval a vojsko posílal, začež byl 20. ún. 1621 vzat na závazek, ale chytrá manželka jeho půjčila císaři 9. led. 1621 24.000 kop, začež dostala v zástavu Želiv a dovedla se strýci svému, nejv. kancléři, blahopřáním k vítězství bělohorskému tak zalichotiti, že Jan Rudolf sproštěn závazku a zůstaven při svých statcích, tak že obdržel již 11. září 1621 list mocný. Konfiskace využitkovali manželé vydatně. Maří koupila r. 1622 Krchleby, Žacléř, vesnice trutnovské, r. 1623 Studenec, Smidary, Žireč a Domaslavice, Náchod a dostala zástavou vesnice hradecké, jež jí r. 1627 prodány. Kopidlna, Bartoušova, Újezda postoupila r. 1624 Albrechtovi z Valdšteina a obdržela za ně Nové Město n. M., Heřmanice, Vlčkovice, Hradiště, Dubenec, Žíželoves, Abršpach, Mískolezy, Vamberk (který zase prodala) a Libchavu. Odhadem nabyla r. 1624 Doubravice n. Ú., r. 1625 koupila Hořiněves, r. 1627 Tupadly a vesnice čáslavské, r. 1629 Dobrovítov a Košťálov (onen směnou za Jindice). Z toho prodala r. 1627 Vršovice a r. 1629 Hraběšín. Když se syn její Adam Erdman r. 1627 oženil, darovala mu Náchod a Nové Město (r. 1629 jen Nové Město) a koupila pro něho r. 1629 Košťálov. Zemřela r. 1633 nezůstavivši u lidu dobré památky. Manželu svému darovala syny Adama Erdmana a Viléma (†ok. 1632) a dcery Alžbětu (vd. napřed Kinskou a pak Kropáčovou) a Johanku (vd. Švamberkovou). Statky její dostaly se dílem synovi, dílem manželu. Tento koupil sice z konfiskace jen Kluky a Zehuby, ale měl u dvora také dobrou přímluvu. Majestátem dne 9. čna 1629 pod zlatou bullou vydaným povýšen jest do stavu říšských hrabat a obdržel dědičně veliký palatinát pro nejstaršího z rodu s takovými svobodami, že je měl málokdo v Čechách. Jiným majestátem (6. čce 1630) dostal potvrzení hrabského stavu pro Čechy. Byl také komorníkem cis. Ferdinanda II. a ještě r. 1633 místodržícím a soudcem zemským. Syn jeho Adam oženil se r. 1627 s Maximiliánou z Harrachu (sestrou arcibiskupovou a kněžny Fridlandské). Majestátem 18. ún. 1628 povýšen do stavu říšských hrabat a nadán palatinátem, kromě toho byl kr. radou a komorníkem. Jsa c. k. nařízeným nejvyšším sloužil v armádě svaka svého Valdšteina. Otec i syn věděli o zrádných obmyslech Valdšteinových (Pekař, Dějiny Valdštejnského hnutí); ač zjevně katolíky, přáli v srdci exulantům, jež podporovali. Vina Adamova byla zřejmá, protože při Valdšteinovi do konce vytrval. S ním vykrváceli ve Chbě 25. ún. 1634 on a Vilém Kinský, manžel sestry jeho Alžběty. Statky Adamovy ke konci března t. r. zabrány. Ale poněvadž nebylo snadno rozeznati, co je starého a mladého [Trčka]-ky a při výslechu úředníkův vyskytovaly se známky, ze starý [Trčka] o zradě věděl a nenasytní generálové po konfiskaci toužili, zaveden process proti němu. Nežli však mohl býti vyslechnut, zemřel v Něm. Brodě 29. září 1634. O svém velikém jmění byl 2. čna t. r. učinil pořízení, avšak to po prohlášení odsudku (17. kv. 1636) zrušeno. Všecko jmění Trčkovské i Alžběty Kinské bylo zabráno. Johanka (†5. říj. 1651), manželka Jana Viléma ze Švamberka, a M. Isabella, dcera Adamova a manželka Sigmunda Bedřicha hrab. z Götzů, neměly nic z obrovského jmění otcův, než toliko statek Chrast, jejž jim odkázala n. Markéta Talmberková z Lípy.

Václav Těmín 1519 - Koroborace listiny

Já svrchupsaný Jan prodávající svú vlastní pečeť přitiskl sem i já svrchupsaný ... své pečeti nemaje připrosil sem ...že jest na místě mém přitiskl pečeť svú sobě i erbóm svým bez škody. K tomu pro další a širší svědomí a jisté zdržení připrosili sme ..., že jsú své pečeti k těmto smlúvám přitiskli sobě i erbóm svým bez škody

Bušek z Hlasiva 1371 - Koroborace listiny

Inn cuius rei testimonium et evidentiam pleniorem sigilla nostra una cum sigilla pronominatur presentibus scienter sunt appensa.