Stížný list české šlechty z r. 1415 koncilu kostnickému proti upálení Mistra Jana Husa:

Urození páni a šlechtici najkřesťanštějšieho králowstwie Českého a najjasnějšieho markrabstwie Morawského: žádost wšeho dobrého a zachowáwánie přikázaní pána Ježíše Krista.

Poněwadž práwem přirozeným i božským každému jest přikázáno, jinému to činiti, což sobě chce, a jest zapowěděno, jinému činiti, cožby sobě nechtěl učiněnu býti; (nebo pán Kristus powěděl: "wšecko, cožkoli chcete, aby wám činili lidé, wy totéž čiňte jim, w tom zajisté záležie zákon i proroci"; a Pawel sw. die: "plnost zákona jest milowánie, a wšeliký zákon w jedné řeči se zawierá, totiž, milowati budeš bližnieho swého, jako se samého)": protož my k zákonu božskému a milowání bližnieho jakž muožeme s boží pomocí prohlédajíce, k našemu najmilejšiemu bližnímu dobré paměti; poctiwému mistru Janowi Husowi, swatého písma bakaláři dokonalému a kazateli křesťanském, čtenie swatého (se přiswědčujeme); jehož před sím we zboru Konstanském, newieme kterým duchem jsúc wedeni, an se neseznal, ani hodně, jakžby slušelo, přemožen, žádní také proti němu nejsú dowedeni ani okázáni bludowé ani kacieřstwa, ale toliko k neprawým, falešným, nezbedným žalobám, osočení a nabádání jeho mistra a králowstwie našeho i markrabstwie Morawského úhlawných nepřátel a zrádcí, jej jakožto kacieře neústupného odsúdili ste, odsúzeného ukrutnú a najmrzutější smrtí usmrtiwše, na našeho králowstwie a markrabstwie Morawského a nás wšech wěčnú zlú powěst a zmazánie; jakož pak najjasnějšiemu kniežeti a pánu, panu Sigmundowi Římskému, Uherskému a t. d. králi, dědici a pánu našemu budúciemu, psaní naše do Konstancie jsme poslali, kterážto také we scházeních wašich čtena jsú a oznámena, a kteráž tuto mieti chceme za wložena, a ta jakož slyšíme, k naší hanbě a potupě, do ohně jste uwrhli. Již pak i nynie wašemu otcowstwí o mistru Janowi Husowi listy naše zjewné sme poslali, swobodně srdcem i usty wyznáwájíce i oswědčujíce, že on mistr Jan Hus byl owšem člowěk dobrý, sprawedliwý a křesťanský, od mnohých let w našem králowstwí žiwotem, ctnostmi a powěstí chwalebně zachowalý a shledaný; zákon i také boží nowého a starého zákona podlé wýkladow swatých doktorów wěrně kázali, nás i naše poddané líčily a welmi mnoho písem zuostawil, wšeliké bludy i kacieřstwa přewelmi stále hyzdil a nás a wšecky Kristowy wěrné, abychom ty w mrzkosti měli, ustawičně a wěrně napomínal; ku pokoji také a lásce, podlé swé možnosti, slowem, skutkem i písmem s pilností wedl; tak že nikdy sme neslyšeli ani rozuměti mohli, přiložiwše k tomu welikú pilnost, by předepsaný mistr Jan Hus který blud neb kacieřstwie na swých kázáních učil, kázal nebo kterým během jistil, nebo nás a naše poddané buď slowem neb skutkem kterým pohoršil; nébrž milostiwě a tiše w Kristu jsa žiw, wšecky k zachowání zákona božieho a swatých otców ustanowení pro wzdělánie swaté matky cierkwe a pro spasenie bližních, pokud jest mohl, slowem i skutkem se wší pilností napomínal. Ještě pak na tom nebylo dosti, co jest k hanbě našeho králowstwie a markrabstwie, učiněno: ale nad to poctiwého mistra Jeronyma z Prahy, muže weliké wýmluwnosti a řeči příjemné, mistra sedmera umění a milowníka múdrosti owšem oswieceného, newiděwše ho, neslyšewše ani přemohše, ale k samému jeho i nás zrádci neprawému osočení, beze wšie milosti jali ste, do wězení wsadili i ztrápili, a již snad jako i mistra Jana Husi přeukrutnú smrtí zamordowali jste. Přes to, což s přielišnú bolestí prawieme, k nám došlo a z wašeho psanie béřeme žřejmě, kterak někteří, utrhači, bohu i lidem nelibí, a našeho králowstwie i markrabstwie nepřietelé a zrádce, před wámi a před waším zborem nás králowstwie i markrabstwie přewelmi těžce a nešlechetně znesli sú, jistiece, ačkoli falešně, lžiwě a zrádně, žeby w předepsaném králowstwí Českém i markrabstwí Morawském rozliční bludowé a kacieřstwa znikla, a mnohá srdce mnohých wěrných obywatelów nakazila těžce a běhy mnohými, tak že, by nebylo přísného rychle přiloženo tresktánie, předepsané králowstwie i markrabstwie s swými Kristowými wěrnými wzaloby swých duší nenabytý pád a škodu. Zajisté takowé ukrutné a přewelmi škodné křiwdy, beze wšeho našeho prowiněnie nám králowstwí i markrabstwí učiněné, kterak snášeti muožeme? Poněwadž z milosti božie, kdež téměř wšecka králowstwie swěta častokrát pochybowala a nákladná byla roztržkám odřezaným a papežem neprawým: ale králowstwie naše České najkřesťanštějšie a markrabstwie Morawské najjasnějšie od toho času, jakž wieru křesťanskú pána našeho Jesu Krista přijaly, tak jakožto kámen čtwerohranatý dokonalý beze wšie úhony swaté cierkwe Římské wždycky stály a bez přestánie se přidržely, poslušenstwie upřiemě zachowáwajíce; kterakými pak náklady a pracemi přewelikými, kterak také slušnú ozdobú a hodnú poctiwostí swatú cierkew matku i jejie pastýře skrze kniežata a wěrné swé ctili jsú, wšemu swětu přewelmi swětle jest swědomo, i wy sami, chceteli prawdu prawiti, toho wšeho swědkowé jste. Pak abychme podlé zpráwy sw. Pawla opatřili o dobrém netoliko před bohem, ale přede wšemi lidmi, a také pro zanetbánie přeslawné powěsti napřed řečených králowstwí a markrabstwí abychom ukrutní při swých bližních nebyli nalezeni: protož w Kristu Ježíšowi, pánu našem, majiece pewné doufánie, čisté a upřiemé swědomie a úmysl, i také prawú a křesťanskú wieru, tiemto listem Wašemu Otcowstwí a wšem Kristowým wěrným oznamujem a wzkazujem, srdcem i ušty zjewné oswědčujíce, že ktožkoli z lidí kteréhožkoli stawu, powýšení, duostojenstwí, powahy, řádu neb zákonníctwa bylby, ježtoby prawil neb jistil, prawí nebo jistí, žeby w předepsaných králowstwí a markrabstwí bludowé a kacieřstwa znikla, a nás i jiné Kristowy wěrné, jakož se předkládá, nakazila, (samu osobu najjasnějšieho kniežete a pána, pana Sigmunda Římského, Uherského a t d. krále, dědice a pána našeho budúcieho wyhradiece, kteréhož w tom dowěříme i doufáme newinného): wšeliký a každý takowý, jakož se předkládá, práwě lže w swú hlawu, jakožto zlosyn najhorší a zrádce předepsaných králowstwí a markrabstwí, a tak náš přenešlechetný nepřietel, sám owšem jsa kacieř najškodliwější a wší zlostí a neprawostí naplněný, nébrž i syn ďáblów, jenž lhář jest a otec lži. Ale wšak takowé křiwdy pánu bohu, na něhož slušie pomsta, a kterýžto hojně odplacuje těm kdož pychají, nynie porúčieme, a u budůcieho papeže, kteréhož pán buoh swé cierkwi předloží, jediného a nepochybného pastýře, wiece a šíře to položíme; jemužto z božské wuole, jakožto wěrní synowé, což jest slušného a poctiwého i rozumu i zákonu božskému příhodného, poctiwost i poslušenstwie powinné učiníce, prositi budem i žádati na ty předepsané wšecky wěci i na každé zwláště podlé zákona pána našeho Ježíše Krista a swatých otców ustanowenie, aby nám králowstwí i markrabstwí opatřil o naprawení potřebném; tak owšem, aby což jest předepsáno nebylo na překážku: že my kázatelów zákona pána našeho Jesu Krista, nábožných, pokorných a stálých, až do krwe wylitie chceme brániti a obhajowati, opowrhúce wšelikú bázeň i nálezky lidské na odpor učiněné. Dán w Praze, léta božieho tisícieho čtyřistého šestnáctého, druhý den měsiece září, w plné radě pánów urozených, šlechticów a wládyk králowstwie Českého a markrabstwie Morawského, pod přiwěšením našich pečetí.

Mezi nimi 1415: Jan z Chotěmic, Albrecht z Těchobuze, Bušek z Jedlan, Mátěj z Plasné, Přibíček ze Hlasiwa, Jan z Budislawi, Wáclaw z Mezného, Jan ze Samosol, Jindřich z Horowic.